Ala - 1. kapča

20. ledna 2007 v 10:58 | Ala |  KZD- vaše výtvory :)
Hlásí se nám další člen našeho klubu, tentokrát Ala, která přináší svou úplně první povídku. Je mi ctí uveřejňovat zde výtvory vás všech a jsem ráda, že se snaží i ti, kteří nemají se psaním moc zkušeností. Třeba z nich jednou budou vášniví povídkáři :) Nezapomeňte na komenty!!!

Tak jo tohle je úplně první kapitolka mojí úplně první povídky, tak mě nesežerte.
Ala
Cítil neskutečnou bolest, bolest tak velikou ,že se nemohla rovnat ani samotnému Cruciatu.Dopotácel se na kraj lesa, tam si sedl do trávy, zavřel oči a přemýšlel. Přemýšlel nad tím, co mu udělali lidé, kterých si vážil a které měl rád tak ,že by pro ně obětoval i vlastní život. Asi před čtrnácti dny se uskutečnila velká akce, na kterou se Fénixův řád připravoval hodně dlouho.Zrovna nastaly ty největší jatky, když uviděl, jak omráčili Remuse. Neváhal a probojoval se až k němu.Vrhl se do cesty paprsku, který byl původně určen někomu jinému a ten, kterému byl určen, ho zradil. Měsíc byl mučen na mučidlech všeho druhu, ale nepolevil, měl naději, že pro něj jeho přátelé přijdou, čekal, ale marně, ani po měsíci dlouhého mučení nepřišli. Otevřel oči a zadíval se na úplněk, jak dlouho už jen neviděl měsíc. Vzpomněl si na předminulou a i poslední noc strávenou u Voldemorta.Hned na zahřátí byl podroben asi třem kletbám, které se nepromíjejí, dále byl párkrát mrštěn o zeď a pálen ohněm.Na to všechno už byl Harry zvyklý. Nikdo ho ale nepřipravil na ten šok, kdy mu vypálili znamení, se kterým se značkuje dobytek.Bolest byla neskutečná a táhla se čím dál tím víc k jeho hlavě. Šíleně křičel, věděl to, ale ani se to nesnažil zastavit, proč by měl on skrývat bolest , které si užil až dost.
Zatřepal hlavou, teď na to nesmí myslet, musí se postarat o to, aby to všechno vrátil Voldemortovi i s úroky. I útěk byl pro něj těžký, sotva se doplazil ke schodům z kobek, hned se spustil poplach, měl ale štěstí, tak se dostal ven. Harry si uvědomil, že myšlením strávil půlku noci, teď byl ten pravý čas na schování se v lese. Sotva se ale postavil, hned se sklátil s bolestivým šklebem ve tváři, rány se připomenuly. Sesul se zpátky na zem a zaposlouchal se do ranního ticha. Najednou sebou škubl někde za ním zašustilo křoví.
Lidi nezlobte se, ale já nemám pro psaní žádný talent, proto je až toto moje první povídka. Takže klidně kritizujte tvrdě i krutě, já to přijmu. :)))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nini92 Nini92 | Web | 20. ledna 2007 v 11:58 | Reagovat

Myslím, že tady není místo pro tvrdou kritiku =) Mě se to moc líbí... A nemůžu se dočkat pokračování =)

2 Islanzadi Islanzadi | 20. ledna 2007 v 14:32 | Reagovat

náhodou je to super, jsem zvědavá jak to bude pokračovat:)

3 ellion ellion | 20. ledna 2007 v 14:35 | Reagovat

jo souhlasím je to pěkný=))))

4 Elu Elu | 20. ledna 2007 v 15:39 | Reagovat

oh! to je super! moc sa mi to paci ^^ dufam, ze dalsia kapca bude coskoro..

5 Siria Siria | 20. ledna 2007 v 16:27 | Reagovat

Naprosto souhlasím. Kapitolka je skvělá a jediné, co mi na ní vadí je to, že není pokráčko.

6 bazilišek bazilišek | 20. ledna 2007 v 20:01 | Reagovat

je to ssssssssssssssuper jinak začínám míti hodně často deprese a tak se dodatečně (jdelito) hlásím do klubu zvrácených duší nejspíše budu přispívat básničkami no a jestly mi to projde tak dramato-komickými  skládamkami mě a mích kámošek typu školní jídelna:-):-) (pokus o vtip:-)

7 Vruon Vruon | 20. ledna 2007 v 20:51 | Reagovat

Dobrý :)

8 sallssa sallssa | 21. ledna 2007 v 20:23 | Reagovat

Nádhera :-) ale ten konec...takhle napínat..

9 Nooer Nooer | 22. ledna 2007 v 17:22 | Reagovat

sepppppppppper, naaaaaadhhhhernýýý

10 šárka šárka | Web | 31. července 2007 v 23:30 | Reagovat

ehm bude pokráčko? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.